Hoax o palestinských rukojmích v Izraeli

Vracení izraelských rukojmích se stalo pro palestinské dezinformátory příležitostí pro naprosté převracení rolí.

Únos rukojmích do pásma Gazy byl skutečně jedním z nejvážnějších válečných zločinů, kterých se Hamás dopustil. Sám úmysl unášet rukojmí ukazuje rozdíl mezi teroristy a státem. Přesto se vracení izraelských rukojmích na základě dohody o příměří z 15. 1. 2025 stalo pro palestinské dezinformátory příležitostí pro naprosté převracení rolí. Palestinští propagandisté začali tvrdit, že Izrael unášel rukojmí, neboť mezi vracenými Palestinci jsou civilisté. Hamás prý nedržel rukojmí, ale válečné zajatce, jelikož vracel vojačky. Je to vysoká hra o otázku, která ze stran hraje podle pravidel. Únos rukojmích není v IHL přípustný, vůbec nepředstavuje legitimní cíl bojů, takže únos rukojmích z kibuců dne 7. října, bylo porušení mezinárodního práva. V klíčovém “common article 3” ženevských úmluv je unášení rukojmích uvedeno mezi zakázanými praktikami.

V souvislosti s výměnou si uvědomme, že v Izraeli není trest smrti. Z toho důvodu jsou i pachatelé nejhorších teroristických činů “jen” ve vězení a mohou se stát předmětem výměny.

Rukojmím je ten, kdo je unesen s cílem získat za jeho propuštění nějakou výhodu. Klíčový je tedy úmysl vydírat, ať už výměnou za propuštění, nebo hrozbou, že bude týrán či zabit.

Izraelský voják unesený jako rukojmí, je rukojmí

Palestinští dezinformátoři, a teď myslím Helenu Shanaahovou na facebooku, však začali šířit novou tezi, že unesený voják (vojačka) je automaticky válečným zajatcem a nikoliv rukojmím, takže únos izraelských vojaček prý nebyl porušením mezinárodního práva. Voják unesený jako rukojmí, ale rukojmím zůstává. Na to, aby mohl být považován za válečného zajatce, by k němu musely mít přístup nezávislý zdravotnický orgán jako např. Červený kříž (III. Ženevská úmluva čl. 31) a věznitel by musel poskytnout záruky, že se zajatcem není špatně zacházeno (III. Ženevská úmluva, čl. 13, 25-30). Hamás takovou záruku uneseným rukojmím neposkytl, dokonce o nich ani nepustil informaci, zda jsou naživu. Do poslední chvíle se neví, zda nepropustí jen mrtvá těla, jako to už udělali v minulosti.

Palestinec zadržený či odsouzený jinde, než u civilního soudu, se nestává rukojmím

Paralelně propagandisté šíří tezi, že Palestinci, kteří nebyli souzeni civilním soudem, byli zadrženi protiprávně a údajně jsou právě oni rukojmími. Byl-li někdo zadržen na území pod vojenskou správou, byl souzen jiným soudem. Výměna se zřejmě týká i palestinských civilistů, kteří se z nějakého důvodu nemohli vrátit do pásma Gazy. Nejde zřejmě o vězně, a tudíž ani o odsouzené, a moc se o nich zjistit nedá.

Propagandisté pro všechny tyto kategorie užívají anglického výrazu “detainees” a tvrdí, že jejich zadržení bylo v rozporu “s mezinárodním právem”, jelikož nebyli souzeni civilním soudem. (Tomu napomáhají nesouvisející údaje šířené na wikipedii, kde jsou pod heslem “hostage crisis” čísla o množství obecně zatčených osob na palestinských územích, aniž by z toho vyplývalo, že jde o osoby zahrnuté do výměny rukojmí za vězně.) Nicméně IV. ženevská úmluva o civilistech připouští, aby “okupační moc” zadržovala osoby, které proti ní rozvíjejí nepřátelskou činnost (čl. 5). Může i zatýkat, ale jen pro činy učiněné během válečného konfliktu, což v případě Západního břehu jde těžko určit. Pro zatčení musí být závažné bezpečnostní důvody (např. osoba připravovala či napomáhala teroristickým útokům). Palestinská propaganda se pak smrskává na předpoklad, že tyto osoby se ničeho nedopustily a k jejich zadržení nebyl důvod. Na základě čeho?

Fotografie, na kterých palestinský vězeň špatně vypadá, není důkazem, že jde o rukojmí

Zubožený stav izraelských rukojmích, zejména tří mužů propuštěných teď, však názorně ukázal, že Hamás s nimi zacházel špatně, že byli mučeni. Hamás za tím účelem začal šířit fotografie údajného “palestinského rukojmí”, jenž se má jmenovat “Ibrahim Mohammad Khaleel al-Sawish” a jenž rovněž jeví známky podvýživy a zranění. Jeho jméno se však na internetu objevuje pouze na palestinských propagandistických webech a účtech. To je podezřelé. Na seznamech propuštěných není (Time of Israel, https://www.gov.il/he/pages/gov-1077 a zde.) V tuto chvíli nelze s jistotou říct, o koho jde a co stálo za jeho zuboženým vzhledem. Možná jde o fake, možná vedly k jeho stavu jiné příčiny. Je ale nasnadě, že osoby ve vězení a vazbě v Izraeli nejsou drženy tajně, ani nepodléhají mučení.

(update 13.2.: Podle jednoho úsudku jde o člověka v konečném stádiu rakoviny.)

Víme z předchozích případů, že z fotografií nelze odvozovat příčinu. O spolehlivosti lze soudit i dle zdrojů, které zde tuto fotografii šířily: byl to Palestinský klub v ČR, odkud ji převzal účet Plzeň for Palestine a brněnský kolektiv Proti dehumanizaci. V neděli tyto fotografie šířil na facebooku hlavní editor Deníku N Libor Stejskal, a to s převzatým komentářem, který obviňoval Izrael z mučení a budil nenávist k Židům. “Když se prokáže, že to fake je, samozřejmě to uznám,” uzavírá komentář zveřejněný Stejskalem. (Komentář převzal z cizího účtu a zveřejnil ho v celkové podobě.)

Galerie dezinformačních obrázků zde (v rubrice FAQs)

V rubrice FAQs přibyly i obrázky z nově vzniklých účtů z

• brněnské Proti dehumanizaci

• plzeňské Plzeň for Palestine