Spolupracuje ČTK s propalestinskými aktivisty?
V pondělí jsme podali druhou stížnost Radě ČTK. Jde o Zprávu ČTK o příměří
Vážení signatáři,
v pondělí jsme odeslali do Rady ČTK druhou stížnost. Jde v ní o zprávu, již ČTK zveřejnila k příměří z 9. 10. a zjevnou spolupráci s propalestinskými skupinami. Více v textu stížnosti. Text zprávy nezveřejňujeme, ale z obsáhlých citací si můžete udělat představu. Mohu příp. zaslat emailem. Ivo Cerman (protiantisemitismu@seznam.cz)
Stížnost Radě ČTK
Vážený pane předsedo,
V informačním servisu ČTK jsme nalezli následující zprávu vydanou agenturou ČTK 9. 10. , tedy v době necitlivých akcí propalestinských skupin, které hrubě zneužily tragické výročí genocidního útoku 7. října. Znění této zprávy nás naprosto šokovalo, jeví se nám jako otevřenější porušení zásad nestrannosti a objektivnosti, než zpráva z 8. 9. Její obsah je třeba brát vážně, jelikož historicky se antisemitismus nešířil jasně sdělenými příkazy k nenávisti, ale šířením takových obvinění proti Židům, která nenávist vzbudí. Netvařme se, že obvinění z vraždy jednoho křesťanského dítěte ve středověku antisemitismus byl, zatímco obviňování z vraždy několika tisíc palestinských dětí v současnosti antisemitismus není.
V uvedené zprávě jsou jako fakt uvedena nehorázná obvinění a navíc jsou v nich jako autorita citovány neregistrovaný „kolektiv“ Proti dehumanizaci z Brna a Přátelé Palestiny z Prahy. Zpráva je tedy porušením zásady nestrannosti jak 1) obsahem zprávy, tak 2) jednostrannou spoluprací s propalestinskými aktivisty, jež cituje, jako by šlo o pravdomluvné odborníky.
1. Znění zprávy
Začátek zprávy zní takto:
„Spolky na podporu Palestiny: Izrael porušil všechna příměří, která uzavřel
Praha 9. října (ČTK) - Izrael porušil všechna příměří, která kdy uzavřel, shodli se v reakci na informaci o příměří v Pásmu Gazy zástupci českých spolků podporujících Palestinu, které ČTK oslovila.“
Zpráva však pokračuje dále propagací brněnského neregistrovaného „kolektivu Proti dehumanizaci“, jenž představuje jen jméno, jehož užívá při svých propalestinských aktivitách několik jednotlivců z Masarykovy univerzity. Ve zprávě se o „kolektivu“ dokonce bez jakékoliv kritiky konstatuje: „Zapojil se třeba do vyvěšování transparentů na vysokých školách v Česku tento týden.“ Zpráva tedy přiznává, že se tito jednotlivci zúčastnili nevkusného vyvěšování palestinských vlajek na výročí 7. října, a přesto je autoři zprávy -tej- a -kš- citují jako důvěryhodný zdroj.
Jako by toho na jeden text nebylo málo, zpráva navazuje plnou citací sdělení propalestinské aktivistky Jany Ridvanové z pražských Přátel Palestiny, která sděluje, že Izrael prý podnikal „nálety na civilní cíle včetně domů, nemocnic a škol“, dále, že „zabíjel nevinné lidi“, „bránil přístupu humanitární pomoci do Gazy“. Na to navazuje Ridvanová obhajováním Hamásu, který prý právě z těchto důvodů pozastavil vracení rukojmí. V naprostém převrácení faktů Ridvanová tvrdí, že Izrael nedodržení dohody ze strany Hamásu „použil jako záminku k oficiálnímu ukončení příměří“. Podle zprávy ČTK však Izrael páchal „genocidu“ a „plošné vyhlazování“, je tedy vylíčen jako stát, který páchá válečné zločiny.
Na to navazuje stejná zpráva převracením právních norem. Již v citátu od Ridvanové uniká, že únos lidí držených jako rukojmí, jehož se dopustil Hamás, je tak hrubým porušením Ženevských dohod, že jej rozhodně nelze uznat za legitimní cíl vojenské operace a stejně tak je porušováním dohod, když jsou rukojmí zadržováni bez kontroly mezinárodními organizacemi a bez zpráv o jejich zdravotním stavu. Neřku-li, je-li zatajováno, zda jsou vůbec naživu. Dále však zpráva nekriticky přebírá rétoriku o světě, v němž mají lidská práva platit pro všechny. Paradoxně to slyšíme od lidí, kteří zapomínají , že lidská práva chrání i izraelské Židy a kteří nerespektují, že úmyslné vraždění civilistů v obklíčených kibucech, jehož se dopustil Hamás 7. října, genocida byla, zatímco neúmyslná úmrtí civilistů nepřítele v místě bojů, genocida není.
Připomínáme, že Izrael chtěl na začátku války civilisty evakuovat, zatímco Hamás evakuaci bránil, aby maximalizoval počet civilních obětí a čeští aktivisté evakuaci označovali za protiprávní etnickou čistku.
Rovněž nenalézáme odpověď na otázku, čím citovaná mluvčí Ridvanová dokazuje, že Hamás před válkou dodržoval lidská práva pro všechny a neužíval brutality.
I na konci této zprávy se objevuje věta, na kterou jsme si stěžovali v naší první stížnosti. Věta tvrdící, že válka začala „ofenzívou Izraele“. „Válka vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu.“
2. Anketa ČTK mezi propalestinskými „kolektivy“
Z pasáží ve zprávě usuzujeme, že nešlo o tiskovou zprávu zaslanou těmito nelegálními „kolektivy“ do ČTK, nýbrž že se ČTK z vlastní iniciativy obrátila na ně, aby se jich dotázala na reakce na nastávající příměří. (…které ČTK oslovila,), zřejmě písemnou formou („..napsala zástupkyně Sdružení Přátelé Palestiny Jana Ridvanová.) Zásada nestrannosti tedy byla porušena i tím, že anketa byla provedena pouze mezi propalestinskými skupinami a navíc z vlastní iniciativy ČTK. Výsledek ankety byl zpracován způsobem, který tyto jednostranné informace nijak kriticky nezhodnotil, nýbrž je podal způsobem, který stírá rozdíl mezi faktem a hodnocením.
3. Porušené normy
Tento přístup je porušením Zákona o ČTK (517/1992Sb.), který v §2 požaduje objektivní zpravodajství, tak i Kodexu ČTK a motta ČTK, jež požadují nestranné zpravodajství. Nestrannost ČTK je tu porušena nejen nevyváženým obsahem, nekritickým přebíráním obvinění propalestinských skupin, ale i otevřenou spoluprací s propalestinskými skupinami.
4. Požadujeme, aby
4.1. Agentura ČTK pravdivě objasnila odpověď na otázku: 1. Které pracoviště ČTK tuto anketu navrhlo a zda ji schválil generální ředitel Jaroslav Kábele. Jelikož došlo až k zveřejnění v informačním servisu, ukazuje se, že v ČTK zřejmě nejsou žádné orgány schopné takovou zprávu včas odhalit a zastavit. Ptáme se tedy, které orgány selhaly při zveřejnění této zprávy, nebo zda po zhotovení ankety už nikdo text neviděl.
4.2. Aby ČTK pravdivě objasnila, zda v jiných zprávách, či hodnocení své činnosti či posuzování stížností nevyužívá propalestinské aktivisty jako by šlo o objektivní odborníky. Připomínám, že vedle aktivistů popisujících válečné dění, jsou mezi nimi i tací, kteří podobně hodnotí česká média a snaží zamlčovat jim nevhodné informace na základě tvrzení, že česká média jsou příliš proizraelská. Na propalestinských akcích vystupuje v tomto duchu zejména aktivista Jana Motal z iniciativy Nemlčme, který se označuje za „etika médií“. Pokud bude odpověď znít, že jde o obchodní tajemství, bude se to rovnat přiznání, že spolupráce s propalestinskými aktivisty je součástí obchodního tajemství ČTK.
4.3. Žádáme, aby ČTK upustila od spolupráce s propalestinskými skupinami a nepředávala bez kritiky dál jejich nepravdivá sdělení. Za samozřejmé pokládáme, že s pracovníky -tej- a -kš- bude naloženo podle pracovního práva.
4.4. Opakujeme požadavek, aby ČTK dodržovala ve zpravodajství o arabsko-izraelském konfliktu nestrannost, jak to vyžaduje motto ČTK, Kodex ČTK a Zákon o ČTK. Opakujeme prosbu, aby byl na webu zveřejněn dokument „Zásady pro tvorbu zpravodajství ČTK“, jenž je zmíněn ve zveřejněných Zásadách pro používání nástrojů AI ve zpravodajství ČTK.
V Praze 19. 10. 2025
Za petiční výbor
Ivo Cerman, historik
Sylvie Wittmannová , Prezident emeritus Beit Simcha, liberální české židovské komunity
Petice: https://www.petice.com/proti_manipulacim_ve_zpravodajstvi_o_izraeli
Obrázek je sídlo ČTK Opletalova 5, Praha, wikipedie-wikimedia commons, Anatol Svahilec



Alexandr Šír
29m
Odpověděli jste:
"My ten výraz používáme z důvodu porozumění, aby nám čtenář rozuměl. Samozřejmě někdy je možno říct spíše Arab, než Palestinec. Palestinský Arab by byl určitě přesnější termín, jak navrhujete".
Jak "někdy"? Nikdy. Já se pořád nevzdávám cíle, abych vás přesvědčil o ukončení používání termínů vymyšlených (promyšleně, účelově) teroristy ("Palestinec", "Stát Palestina", "propalestinský"). Píšete, že těchto termínů používáte, aby vám čtenář porozuměl. Je to ale přeci naopak - poučenější čtenář (jenž ví, co je to Palestina) je naprosto zmaten z výrazu "Palestinec" - je tím patrně míněn obyvatel Palestiny (obyvatel Evropy = Evropan). Ale který z nich?! Žid? Arab? Drúz? Palestinský křesťan? atd. atd. (Kdy je podle vás "možno říci Palestinec"? inu, zjevně nikdy...) Takže je to zcela matoucí. Proto se velmi přimlouvám za výhradní užívání výrazu "palestinský Arab". Samozřejmě to může být izraelský Arab, Gazan, nebo obyvatel Judey či Samaří. Ale definitivně žádný z nich není "Palestinec" - takový národ skutečně neexistuje. A znovu - výraz "Palestinec" znamená "pryč s Izraelem", "smrt Židům". (From the river to the Sea - Palestina must be free. Vždyť to bije do očí.)
Prosím... aspoň někdo by s tím mohl začít. Kdo jiný, když ne vy.
Odpověděli jste:
"My ten výraz používáme z důvodu porozumění, aby nám čtenář rozuměl. Samozřejmě někdy je možno říct spíše Arab, než Palestinec. Palestinský Arab by byl určitě přesnější termín, jak navrhujete".
Jak "někdy"? Nikdy. Já se pořád nevzdávám cíle, abych vás přesvědčil o ukončení používání termínů vymyšlených (promyšleně, účelově) teroristy ("Palestinec", "Stát Palestina", "propalestinský"). Píšete, že těchto termínů používáte, aby vám čtenář porozuměl. Je to ale přeci naopak - poučenější čtenář (jenž ví, co je to Palestina) je naprosto zmaten z výrazu "Palestinec" - je tím patrně míněn obyvatel Palestiny (obyvatel Evropy = Evropan). Ale který z nich?! Žid? Arab? Drúz? Palestinský křesťan? atd. atd. (Kdy je podle vás "možno říci Palestinec"? inu, zjevně nikdy...) Takže je to zcela matoucí. Proto se velmi přimlouvám za výhradní užívání výrazu "palestinský Arab". Samozřejmě to může být izraelský Arab, Gazan, nebo obyvatel Judey či Samaří. Ale definitivně žádný z nich není "Palestinec" - takový národ skutečně neexistuje. A znovu - výraz "Palestinec" znamená "pryč s Izraelem", "smrt Židům". (From the river to the Sea - Palestina must be free. Vždyť to bije do očí.)
Prosím... aspoň někdo by s tím mohl začít. Kdo jiný, když ne vy.